Pracovní přehled návrhů Komitétu 1866 na další rozvoj bojišť z roku 1866
(Pořadí neodpovídá významu)

 

 

1              Návrhy systémového charakteru

1.1         V příštím roce oslavíme v Komitétu 115 let svého trvání . Při pohledu zpět vidíme poctivou práci našich předchůdců. V dnešní době jednotlivé areály bojišť z války roku 1866 představují světový unikát. Nikde jinde na světě se nevyskytuje takové množství válečných pomníků, kopírujících průběh bojů přímo v terénu. Je jenom otázka času, kdy zahraniční cestovní kanceláře tuto světovou raritu objeví. Z tohoto pohledu se prusko-rakouská bojiště stávají novou hodnotou pro veškeré východočechy.

1.2         S hejtmanem královéhradeckého kraje jednáme o zahrnutí jednotlivých bojišť do rozvojových plánů královéhradeckého kraje, chceme se podílet na koncepci rozvoje cestovního ruchu kraje.

1.3         V čem je královéhradecký kraj unikátní před ostatními ? – bitvou u Hradce Králové 1866 a Třebechovickým betlémem.

1.4         Do druhé světové války byly areály bojišťz roku 1866 nepřehlédnutelnými centry společenského života. V zahraničí také vidíme jiné společenské využití těchto bojišť než v naší republice. Návrat do “normálního” stavu u našich bojišť může být samovolný, ale zdlouhavý, nebo podstatně kratší, s řízeným vývojem návratu k tradicím.

1.5         Znovuvybudování tradice je v dnešní době možno jen jako cílevědomý dlouhodobý proces. Převažují krátkodobé zájmy různých „příznivců a přátel“ muzeí, kteří chtějí jenom využít příležitosti s krátkodobou návratností své námahy. V současné době budování tradice vyznívá jako budování malého svébytného společenství uvnitř většího nepřejícího celku. Budování desítky let přerušené tradice je pracnější než současné uspokojování zájmů úzkých zájmových skupin s požadavkem na dosahování rychlých výsledků s nízkým horizontem.

1.6         Kampaňovitost, lobby, rozvíjení se na úkor ostatních v regionu nejsou cesty k trvalému úspěchu. Řešením je např. forma  poradních orgánů zástupců spolků u krajských institucí.

1.7         O událostech na těchto bojištích bylo dodnes sepsáno kolem 2000 publikací. Za vážnou  škodu považujeme fakt, že se rozsáhlé problematice roku 1866 v současné době systematicky nevěnuje žádné muzeum v České republice.  Z mnoha důvodů se nabízí vybudovat toto pracoviště v Hradci Králové, které se stalo těžištěm všech vzpomínkových akcí, je centrem Komitétu 1866, pečuje přibližně o 500 pomníků a je schopno veškerá ostatní bojiště metodicky řídit.

1.8         Město Hradec Králové se stalo světově známým až touto bitvou, ale i zde působí setrvačnost bývalého vztahu k areálu.

1.9         Tyto památky jsou součástí bohatství naší společnosti. Jsou určeny pro naše současníky i generace další. Věřejnost je našim zákazníkem a zákaznický přístup v návratu k tradicím musí být ten jediný a trvale vyhodnocovaný. Dodržovat profesionální přístup – lidé dělají to co je potřeba a ne to co je baví nebo co byli zvyklí dělat třeba před rokem 1989.

1.10     Nacházíme se v době devastované poválečným vývojem a místo návratu k tradicím jsou zde silné globalizační tendence podporované i oficiálními místy. Jedna z definic globalizace: “Jedná se o unifikování komunit, borcení lokálních infrastruktur. Podobá se genetickému inženýrství. Je to manipulace. Je to snaha vnutit lidem, že se vše dá měřit úspěchem a přivést je ke konzumentství. V jistém smyslu je to vlastně obdoba kolonializace třeba celého národa s viditelnou ztrátou hodnot. Prostředí soutěže vede k tomu, že někdo je vespod a někdo nahoře. Musíme žít se světem, ne pouze na světě nebo ho pouze využívat. Učit se od předků, kteří dokázali žít v harmonii jakol alternativu k sebedestruktivnímu systému, který je všude kolem.” Členové Komitétu 1866 si nedávají za úkol precizovat definici globalizace, ale každopádně je třeba si při oživování předválečných tradic uvědomit, že se pohybujeme v prostředí, které cílevědomně proti jednotlivostem a místním tradicím intenzivně působí.

 

 

2              Návrhy ostatní

2.1         Odstranit falešnou představu, že není možné již nic nového v událostech roku 1866 objevit, vyzvat vysoké školy k zpracování diplomových prací inspirovaných těmito stránkami.

2.2         Školní osnovy učebnic historie našich dětí nerozlišují mezi událostmi v místech jejich bydliště a mezi méně významnou válkou v místech, která nikdy v životě nenavštíví. Přitom se učitelé těchto učebnic křečovitě drží a plní tak věškeré svoje oficiální povinnosti.

2.3         Provádíme rozbor veškerých učebnic historie na našich školách a budeme jednat s Ministerstvem školství o změnách učebních osnov.

2.4         Nevidíme spolupráci subjektů pohybujících se v areálech bojišť, všichni jsou sólisté bez dirigenta. Očekáváme koordinaci od krajského úřadu.

2.5         Pietní atmosféra s vyvěšenými prapory v místech bojů.

2.6         Výstřely z děla v hodinu ukončení bitvy na veřejnosti, ve městech.

2.7         Pamětní deska zakladateli areálu královéhradeckého bojiště Steinského na budově muzea na Chlumu.

2.8         Vrátit tradiční vyvěšování černého praporu v den výročí bitvy na Chlumu a na ostatních bojištích.

2.9         Figuríny vojáků v životní velikosti k fotografování s návštěvníky.

2.10     Figuriny vojáků v životní velikosti otvorem pro obličej k fotografování.

2.11     Obnovit tradici pamětních knih návštěvníků bojišť, restaurací a muzeí.

2.12     Cybí nabídka dalšího cíle cesty německy mluvícím návštěvníkům bojiště u Hradce Králové (Třebechovice, Josefov, bunkrová opevnění, expozice vojenských dějin kraje v MVČ Hradec Králové).

2.13     Dalekohled na rozhledně s popisem horizontu.

2.14     Animovaný průběh bojů na obrazovce .

2.15     Projížďky na koních areály bojišť, kočárové jízdy.

2.16     Historická střelnice.

2.17     Názvy ulic v Hradci Králové a nejen tam:  Benedekova, ...

2.18     Zavést nové tradiční akce ve městech - pietní akt u památníku padlých ve všech válkách v den bitvy roku 1866 (nepreferovat ani nedegradovat padlé v různých válkách v našich dějinách).

2.19     Pochody uniformovaných vojsk obcí, městem.

2.20     Vyžití vojenského hřbitova Pouchov, Josefov.

2.21     Oživit staletou tradice hradecké a josefovské pevnosti.

2.22     V mírových dobách byl na našem území pouze a jenom rakouský voják (pěšák, dělostřelec). Když historické uniformy ve vztahu k historii našich obcí a měst, tak pouze rakouské.

2.23     V místech dělostřeleckých pozic využít mimořádný výhled k vybudování prostorové modelu, reliéfu (obrázku s rekonstrukcí krajiny a pohybu armád).

2.24     V samotném centru královéhradeckého bojiště na Chlumu je relativně málo památek protože pomníky kopírují průběh bojů - proto je třeba  populárně psaný  průvodce, zajistit přejezd návštěvníků do Svíbu (v současné době zde není možnost zaparkovat ani osobní auto) a tam program s průvodcem v historické uniformě předvádějícího výstřel z pušky, děla nebo z pistole.

2.25     Prezentace areálů bojišť veřejnosti nevýrazná a jakoby nebylo co nabídnout.

2.26     Zjem podporovat místní zvyky odporuje zájmům zahraničních firem.

2.27     Podprůměrné mzdy pracovníků připoutají max.  průměrného pracovníka a od něho získáme max. průměrné výsledky. Na ty ale není zahraniční návštěvník zvědavý ani zvyklý.

2.28     Chybí poutní místo zájemců o informace o roku 1866 – nabízí se těžiště akcí MVČ Hradec Králové.

2.29     Chybí metodické řízení u majetkových vztahů k válečným hrobům.

2.30     Pracovníci muzeí musí představovat pokračování na práci současných amatérů, kteří jsou limitováni přístupem k pramenům, časem, vzděláním.

2.31     Vyřešit nešvar u zveřejňování nových informací, někteří sobecky drží informace i ty, které byly získány přes členy Komitétu (např. bývalý člen výboru prohlásil dosavadní práce na katalogu pomníků za osobní vlastníctví.....).

2.32     U příznivců událostí roku 1866 se vytváří zcela nový vztah k naší armádě – spolupracují s vojenskými správami na vytvoření nové profesionální armády a domobrany.

2.33     Využít stavby dálnice v královéhradeckém kraji - eliminovat dopady a po vzoru největších vojevůdců vytvořit z nevýhody výhodu pro rozvoj areálů bojišť.

2.34     Vojenská muzea a muzea vůbec se prakticky o válku 1866 nezajímají – tato setrvačnost vyhovuje všem, mimo návštěvníků muzeí.

2.35     Definovat minimum péče o zahraničního návštěvníka (dát návštěvníkovi jasně najevo, že jsme zde kvůli němu a ne on kvůli nám).

2.36     Populárního tištěného průvodce po bojištích NJ a AJ.

2.37     Skutečně populární knižní průvodci vznikají tak, že nakladatel vyzpovídá průvodce o nejčastějších otázkách návštěvníků a tyto otázky zpracuje.

2.38     Místního průvodce schopného odpovídat na dotazy návštěvníků.

2.39     Na veškeré tištěné materiály distribuované na bojištích mít nadepsané pohlednice s uvedením web. stránek  umožňujícího adresátovi ihned získat bližší informace.

2.40     Informační tabule pro návštěvníky o chodu památníku, opravách pomníků, aktualitách, sponzorech.

2.41     Německé a  anglické verze pohlednic s dobovými památečními razítky různými pro každé  bojiště.

2.42     Návštěvníkům bojišť předat letáček nabízející další pamětihodnosti kraje.

2.43     Nabízet občerstvení v dobově upravené restauraci.

2.44     Vytvořit systém odznaků pro jednotlivce (praporových stuh pro uniformované jednotky) pro jednotlivá bojiště, při získání plného počtu včetně zahraničních bojišť zdobná nepřenosná.

2.45     Vytvoření představy o skutečném obrazu bojiště včetně krajiny s malými políčky.

2.46     Nznáme obsah archivů v Hradci Králové, Zámrsku, Jeřicích…

2.47     Spolupráce s Kamenickou školou v Hořicích v Podkrkonoší. Tato škola byla u vzniku areálu a nyní opravuje pomníky.

2.48     Práce se školáky v místech bojů neexistuje

2.49     K podpoře areálů bojišť není zájem z obchodů a restaurací, které na návštěvnících vydělávají, není ani v zájmu vedení obcí na občany působit, přednost má budování hřišť, plováren.

2.50     Na bojišti vytvořit program pro návštěvníky leteckého dne v Hradci Králové a spolupracovat s organizátory dalších velkých akcí v regionu.

2.51     Převzetí grafického pojetí dobových dokumentů k písemnému styku s veřejností.

2.52     Organizovat soutěže pro výtvarníky k výročím bitvy.

2.53     Soutěž pro školy (Co jsem viděl na bojišti r. 1866....).

2.54     Rozptýlenost památek na bojištích z roku 1866 přináší problém zaujmout návštěvníka – trasy  pro cyklostezky, auta, školní výlety, (produktové řady).

2.55     Pietnost oslav na Chlumu zdůraznit vysázením stromové clony u zemědělských budov

(to se týká i úpravy okolí památek – sloupy, skládky, ale také informační tabule by neměly překážet filmování, fotografování).

2.56     V zahraničí se snaží zaujmout děti novým systémem přiblížení historie. Cenné historické materiály ustoupí v části muzea kopii brnění v dětské velikosti a děti si mohou zkusit pohyb s omezením železného krunýře, nabízejí pohled na okolí z různých druhů helem (kopií) atd. V dnešní době informačního přetlaku na lidi je osobní zkušenost s historií nejlepší způsob k zaujmutí malých i dospělých.

2.57     Prodej imitací starých fotek s návštěvníky.

2.58     Dobová razítka na pohledice užívat.

2.59     Poštovní známku s tématikou bojů roku 1866 k 140. výročí.

2.60     Ke každému výročí vydat pohlednici z textem zajímavým pro sběratele.

2.61     Provést soupis sběratelských zájmů a sběratelů, kteří by mohli pomoci při získání informací a dobových relikviích ve vztahu k 1866.

2.62     Již tradičně se scházíme na královéhradeckém bojišti, abychom společně vzpomněli událostí, které přinesli zásadní zvrat v Evropských dějinách. Historikové nacházejí na královéhradeckém bojišti první formování sil vrcholících rozpoutáním druhé světové války. Tuto skutečnost více zvýrazňovat - v minulosti byl zájem zlehčovat význam a setrvačnost působí dál .

2.63     První písemná zmínka o Hradci Králové je stará téměř 800 let, ale světově známým se Hradec Králové stal až událostmi v roce 1866, tedy před pouhými 136 lety. Považujeme za důležité význam královéhradeckého bojiště pro město Hradec Králové takto připomínat a předsednictvo Komitétu 1866 si dovolí předložit orgánům města návrhy na hlubší vzájemnou spolupráci.

2.64     Podporujeme sdružování obcí v areálech bojišť do tzv. mikroregionů, a spolupracujeme s nimi při tvorbě jejich plánů rozvoje.

2.65     Ve srovnání s jinými bojišti  postrádáme literaturu popisující populární formou běžný život vojáků v této válce, jejich každodenní radosti a starosti. Asi si budeme muset takového publicistu doslova vychovat.

2.66     Mimořádný význam přikládáme činnosti našich kamarádů ve vojenských historických jednotkách, kteří propagují problematiku války roku 1866 pro veřejnost asi nejpřitažlivějším způsobem.

2.67     Celkem v prusko-rakouské válce zahynulo 34 000 vojáků. V evidenci Komitétu 1866 máme přes 1200 pomníků, a to v péči technických referentů následovně:   bojiště u Hradce Králové, u Náchoda, České Skalice a Svinišťan,  u Trutnova a Dvora Králové n. L., u Jičína, severní Čechy, Morava, Slezsko.  Přehodnotit toto rozdělení, k péči o tyto hroby vyzvat vojenské historické jednotky, zavést formy sponzorů péče o určité pomníky, patronáty nad pomníky.

2.68     Připravujeme zveřejnění generálního katalogu památek na internetu a nabízíme našim kamarádům v historických jednotkách na internetu společnou prezentaci.

2.69     Dále si dáváme za úkol každý rok uspořádat pietní oslavy na mimohradeckých bojištích. Při těchto oslavách chceme upozornit na významnost místních památek a navázat užší spolupráci s představiteli měst a obcí.

2.70     Zajistit program oslav na hradecku na dva dny : 1.den : město Hradec Králové, 2. den Chlum s vojenským táborem.

2.71     Síť restaurací s názvy po osobnostech z války 1866.

2.72     Budky hlídačů parkovišť jako černožluté vojenské strážní budky.

2.73     Vývoj české armády v jednom obraze – v zástupu stojí např. husita a před ním další včetně rakouského pěšáka, rakousko-uherského pěšáka až po dnešek.

2.74     Na bojišti v terénu dalekohled na mince (Slavkov).

2.75     Udělat kopie bronzových orlů z originálů na pomníkách v Rakousku.

2.76     Navázat spolupráci se spolkem Feldmarschal Radetzky a pozvat je (300 členů).

2.77     Německy psaný leták o činnosti Komitétu 1866.

2.78     Německé navštívenky členů Komitétu (tiskopis a ručně dopsat jméno telefon atd…

2.79     na Chlumu jsou kopie památek z bezpečnostních důvodů, v hradecké budově vystavit originály. Kopie jsou pro vážnějšího zájemce o rok 1866 nezajímavé.

2.80     Prodej dětských medailí a cínových vojáčků za nízkou cenu.

2.81     Při prohlídce výstav bezdrátové telefony s vícejazyčným textem.

2.82     Ukázka taktiky boje obou linií s věrným počtem cínových vojáků.

2.83     Tácky pod pivo s motivem 1866 nabízet k prodeji restauracím.

2.84     Vydat kopie starých výkresů pevností formou plakátů.

2.85     Zpřístupnit na internetu nedostupnou nejdůležitější literaturu k událostem roku 1866.

2.86     Zaměřit veškeré terenní památky na bitvu 1866 (okopy, atd).

2.87     Pomník jezdecké srážce u Střezetic.

2.88     Katalog památek 1866 v našich (zahraničních) muzeích.

2.89     Katalog obrazů s motivem války 1866.

2.90     Soupis literatury k 1866 (navázat na Simona).

2.91     18.IR nemá v Jičíně důstojný pomník (mají ostatní vojenské historické spolky důstojné pomníky pro své předchůdce ?).

2.92     Odstranit dnes vzácné originály plastik z pomníků- zamezit vyndalům a zlodějům snadno zničit a odcizit předměty, které nelze nahradit. Zakonzervovat a vystavit v MVČ.

2.93     Vytvořit v MVČ stálou expozici bitvy po vzoru zahraničních expozic. Především výstroj, uniformy, zbraně, zajímavé nálezy. Všechno vystavit stylem dioráma (figuríny- nabíjení pušky, čištění děla atd.) Nedržet se sobecky vlastních vizí a využít zkušenosti ze zahraničí (Paříž- invalidovna apod.)

2.94     Působit na obce, aby se ve svých katastrech starali o pomníky, alespoň základní péči (osekávání atd.) a žádat o odbornou péči s vlastní pomocí. Udržovat tato místa pietně.

2.95     Ze zkušenosti lze říci, že čím širší veřejnost chceme oslovit, tím větší musí být "populární naučnost" a atraktivita naší činnosti navenek. Nejedná se jen o komponované ukázky bitev, ale o publikace, pexesa, skládačky atd.