NAUČNÁ STEZKA „ČESKÁ SKALICE - SVINIŠŤANY - JOSEFOV 1866"

Stručný přehled jednotlivých zastávek stezky


XIII (23) - Bitva u Svinišťan

      Po vyhrané bitvě u České Skalice postupovaly hlavní síly pruského V. armádního sboru generála Steinmetze dne 29. června 1866 přes Zlíč a Chvalkovice k Choustníkovu Hradišti. Pruský VI. armádní sbor pod velením generála Mutia obsadil Českou Skalici a poté postupoval za V. sborem. K ochraně levého křídla pochodujícího V. sboru byla vyčleněna 20. pěší brigáda generála Witticha a dragounské pluky č. 4 a 8 z jízdní brigády generála Wnucka.
     Okolo 16. hodiny nasadil proti přicházejícím Prusům u Velkého Třebešova velitel IV. armádního sboru podmaršálek Tassilo Festetics brigádu plukovníka Karla Poeckha (pěší pluk č. 37 a 51 a prapor polních myslivců č. 8). Nejtěžší boje se odehrávaly u svinišťanského dvora obsazeného pěším plukem č. 37 a u sebučského ovčína, kde stála sborová dělostřelecká záloha, tvořená částí dělostřeleckého pluku č. 4. Brigáda arcivévody Josefa (pěší pluk č. 67 a 68 a prapor polních myslivců č. 30) zaujala postavení jižně od Svinišťan mezi řekou Úpou a nynější hlavní silnicí k Jaroměři. V záloze u Sebuče stála brigáda generálmajora Bedřicha Hermanna Brandensteina (pěší pluk č. 12 a 26 a prapor polních myslivců č. 27).
     Bitevní vřava přiměla hlavní voj pruského V. armádního sboru, aby upustil od pochodu na Choustníkovo Hradiště a zaujal postavení u Miskolez. Mohutný nápor pruského 6. granátnického a šestého braniborského pěšího pluku č. 52 na svinišťanský dvůr a prvního dolnoslezského pěšího pluku č. 46 na sebučský ovčín od Miskolez, přiměl celou Poeckhovu brigádu k ústupu přes ovčín do Sebuče. Panský dvůr se špýcharem obehnaný kamennou zdí, byl obsazen rakouským II. praporem pěšího pluku č. 37, pod velením podplukovníka Augustina Terstyanského. V boji o hospodářský dvůr ztratil pěší pluk č. 37 celkem 29 důstojníků a 1114 mužů. Pluk nechal již v roce 1867 na památku padlých kamarádů zřídit na návsi ve Svinišťanech mohutný pomník.
     Pruskému postupu se brzy již nedalo vzdorovat a rakouské oddíly musely pod tlakem událostí opouštět bojiště. Další těžké ztráty v té době utrpěl opět pěší pluk č. 37, kterému vpadly pruské jednotky do boku, když ustupoval po silnici k Josefovu. K pronásledování rakouských jednotek nedošlo, protože generál Steinmetz se s výsledkem bitvy spokojil a pokračoval v postupu na Choustníkovo Hradiště.
     Rakouský IV. armádní sbor ztratil u Svinišťan 39 důstojníků, 1 411 mužů a 90 koní. Ztráty na pruské straně byly 15 důstojníků, 379 mužů a 18 koní.

+ doprovodný text: Svinišťany + Složení rakouského IV. armádního sboru dne 29. června 1866


GEFECHT BEI SVINIŠŤANY
     Nach dem besiegten Treffen bei Skalic (Česká Skalice) ging das Gros des preußischen V. Armee-Korps unter General der Infanterie von Steinmetz am 29. Juni 1866 durch Zlíč und Chvalkovice bis Gradlitz (Choustníkovo Hradiště) vor. Das preußische VI. Armee-Korps unter General der Kavallerie von Mutius besetzte Skalic (Česká Skalice) und folgte dann dem V. Korps. Zum Schutz des linken Flügels des marschierenden V. Korps wurden die 20. Infanterie-Brigade (GM.) Wittich und die Dragoner-Regimenter Nr. 4 und 8 von der Kavallerie-Brigade (GM.) Wnuck detachiert.
     Gegen 16 Uhr setzte der Kommandant des 4. Armee-Korps FML. Tassilo Festetics gegen die ankommenden Preußen bei (Velký) Třebešov die Brigade (Oberst Karl) Poeckh (Infanterie-Regimenter Nr. 37 und 51 und 8. Jäger-Bataillon) ein. Die schwersten Kämpfe spielten am vom Infanterie-Regiment Nr. 37 besetzten Schweinschädler Hof und an der Sebučer Schäferei ab, wo die Korps-Geschütz-Reserve stand, gebildet von einem Teil des Artillerie-Regiments Nr. 4. Die Brigade Erzherzog Josef (Infanterie-Regimenter Nr. 67 und 68 und 30. Jäger-Bataillon) nahm Stellung südlich von Schweischädel (Svinišťany) zwischen dem Fluss Aupa und der heutigen Hauptstraße auf Jaroměř. In Reserve bei Sebuč stand die Brigade (GM. Friedrich Herrmann) Brandenstein (Infanterie-Regimenter Nr. 12 und 26 und 27. Jäger-Bataillon).
     Das Schlachtgetümmel veranlasste das Gros des preußischen V. Armee-Korps vom Marsch gegen Gradlitz (Choustníkovo Hradiště) abzulassen und Stellung bei Miškoles (Miskolezy) zu nehmen. Ein mächtiger Vorstoß des preußischen 6. Grenadier- und 6. Brandenbg. Infanterie-Regiments Nr. 52 auf den Schweinschädler Hof und des 1. Niederschles. Infanterie-Regiments Nr. 46 auf die Sebučer Schäferei von Miškoles (Miskolezy) veranlasste die ganze Brigade Poeckh zum Rückzug durch die Schäferei nach Sebuč. Der mit einer steinernen Mauer umgegebene Herrenhof mit einem Speicher wurde vom österreichischen 2. Bataillon des Infanterie-Regiments Nr. 37 unter Oberstleutnant Augustin Terstyánszky besetzt. Im Kampf um die Meierei verlor das Infanterie-Regiment Nr. 37 insgesamt 29 Offiziere und 1114 Mann. Das Regiment ließ bereits 1867 ein mächtiges Denkmal auf dem Dorfplatz von Schweinschädel (Svinišťany) zum Andenken der gefallenen Kameraden errichten.
     Dem preußischen Vordringen war es länger nicht mehr möglich den Widerstand zu leisten, und die österreichischen Abteilungen mussten unter dem Druck der Begebenheiten das Gefechtsfeld nach und nach verlassen. Weitere schwere Verluste erlitt das 37. Infanterie-Regiment zu dieser Zeit wieder. Preußische Einheiten griffen seine Flanke an, als es auf der Straße gegen Josefstadt (Josefov) im Rückzug war. Zur Verfolgung der österreichischen Truppeneinheiten kam es nicht, weil General von Steinmetz mit dem Ergebnis der Schlacht zufrieden war und im Vorgehen auf Gradlitz (Choustníkovo Hradiště) fortsetzte.
     Das österreichische 4. Armee-Korps verlor bei Schweischädel (Svinišťany) 39 Offiziere und 1411 Mann. Die Verluste auf der preußischen Seite betrugen 15 Offiziere und 379 Mann.




Stezku provozuje SPVH 6. prapor polních myslivců Náchod